Je tomu třináct let, kdy jsme si koupili štěně bígla. Dnes je Trixy spíš rodinný miláček, který tráví víc času s námi v kuchyni, než lovecký pes v boudě na zahradě. Před pár lety začala Trixy chřadnout. Nejen podle jejího svěšeného ocasu, kterým vždycky radostně vrtěla, jsme usoudili, že jí něco bolí. Proto jsme se rozhodli navštívit zvěrolékaře a zkusit najít řešení, které jí pomůže. Léčili jsme ji různými léky a zkoušeli různé domácí recepty, ale bohužel bez úspěchu. Za dva roky přestala téměř chodit. Když už jen tahala zadní nohy za sebou, rozhodl jsem se, že musím začít rázně konat. Od známého jsem se dozvěděl o lécích pro psy, které tlumí bolest a mají příznivý regenerační účinek na chrupavku. Od té doby, co jsme je začali Trixy podávat, nejeví žádné známky bolesti a znovu si hraje s mými vnoučaty. Každý pátek beru Trixy na procházku k nedalekému rybníku, aby si mohla zaplavat, a pozoruji, jak si to užívá.

Jsem moc šťastný, že je naše fenka zase zdravá a plná energie. Přesto si dodnes vyčítám, že jsem podcenil první příznaky toho, že s ní není něco v pořádku a několik týdnů otálel s návštěvou odborníka.

L.S.

------------------------------------------------------------------------

Earl je devítiletá fenka zlatého retrívra. Asi před rokem a půl začala pokulhávat a občas měla problém vyskočit na postel. Přisuzoval jsem to jejímu pokročilému věku. Až do toho rána, kdy měla takové bolesti, že nemohla stát, zvednout hlavu, dokonce ani zavrtět ocasem. Protože Earl váží 45 kg, museli jsme ji nehybnou donést do auta v dece, a veterinář použil nosítka, aby ji dostal do ordinace. Když jsem v slzách opouštěl nemocnici, kde si Earl nechali na vyšetření, byl jsem si téměř jist, že ztrácím svou nejlepší přítelkyni. Byl bych ochoten udělat cokoliv, abych ji zachránil. Hned odpoledne mi volal lékař,
že rentgen potvrdil osteoartrózu a doporučil, abychom Earl podávali léky proti bolesti, které mají zároveň schopnost podporovat tvorbu nové chrupavky. Když se Earl po třech
dnech vrátila, už byla schopná vyjít pomalu schody.
Po týdnu už pobíhala na zahradě, chytala motýly a ptáky
a honila veverky.

Díky moderní medicíně je naše rodina zase kompletní.
V každém případě ale pro mě z celé této anabáze plyne velké ponaučení, o které bych se chtěl podělit s ostatními chovateli psů. Všímejte si pozorně chování svého psa, a pokud se Vám nebude zdát úplně v pořádku, vyhledejte okamžitě odbornou pomoc.

T.M.

------------------------------------------------------------------------

Murphy, naše dvanáctiletá fenka labradora, nebyla nikdy hyperaktivní zvíře. Nemá v povaze běhat zběsile po zahradě. Okolí radši pozoruje vleže a v klidu. Přesto jsme si před dvěma lety všimli, že se její mírné chování změnilo v letargii. Museli jsme ji pobízet, aby se aspoň na chvíli zvedla z místečka. Několikrát se dokonce vyvlékla z obojku, když už se jí nechtělo jít dál. Že ji může něco bolet nám došlo až ve chvíli, kdy nebyla schopná vyjít bez naší pomoci schody. Přestala si dokonce i hrát se svým mladším bráškou, jehož páníčkem je náš soused. Vyhledávala samotu a stranila se společnosti. Několikrát jsme jí do jídla dali ibuprofen, ale žádnou úlevu nebo jinou změnu k lepšímu jsme nikdy nepozorovali. Na jedné z pravidelných prohlídek nám veterinář sdělil, že pravděpodobnou příčinou její bolesti je osteoartróza a doporučil nám léky určené k léčbě osteoartrózy u psů. Podávali jsme jí je opravdu svědomitě a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Už během několika dnů se Murphy začala vracet energie a stávala se zase sama sebou. Dnes už jí nedělá problém vyběhnout schody a sama se dožaduje procházek. Dokonce i hry s Rockym jsou zase na denním pořádku.

Bylo hrozné vidět, jak Murphy trpí a nemoci jí ulevit. I proto jsem hrozně rád, že si dnes můžu koupit léky určené přímo psům, které trpí onemocněním pohybového aparátu. Vědět to dřív, určitě nečekám s návštěvou zvěrolékaře tak dlouho.

J.M.

Převzato ze zahraničních materiálů